Vlasta Matoušová

Malířka - grafička - ilustrátorka

home o autorce galerie výstavy aktuality kontakt
 
Curiculum Vitae
autorka (vlevo) na společném snímku s Ak.mal. Alenou Antonovou
Narodila jsem se 16.7.1955 v Turnově v severovýchodních Čechách. Moji rodiče Dalibor a Ludmila Matoušovi jsou oba akademičtí malíři, bratr Štěpán  je strojní inženýr a sestra Milada, která je mentálně postižená se zabývá tvorbou goblénů. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, v oboru „ tvorba a výroba železnobrodských skleněných figurek“ jsem opakovaně usilovala o přijetí na vysokou školu. Studium mi bylo tehdejším režimem z politických důvodů odepřeno. Po tomto neúspěchu jsem se nevzdala a pokračovala ve svém dalším vzdělávání. Ve volném čase jsem zabývala převážně vlastní výtvarnou tvorbou. Od počátku mně fascinovala příroda, nejvíce svět hmyzu – a  tomuto tématu se věnuji dosud. V roce 1977 vznikly mé první vědecké ilustrace. Při své tvorbě pracuji nejčastěji akvarelem a perokresbou, v grafice pak hlubotiskovými technikami (suchá jehla, lept), v posledním období používám suché pastely, v malbě olej a akryl.
Po několikaletém pobytu v Praze, kde se uskutečnila v roce 1976 také má první výstava na půdě Mikrobiologického ústavu Československé akademie věd, jsem žila sedm let v Liberci. Odtud jsem se vrátila v roce 1993 zpět do svého rodného města. Začala jsem zde působit také jako výtvarný pedagog nejprve na Základní umělecké škole, později na Střední uměleckoprůmyslové škole. Jsem členkou Unie výtvarných umělců ČR a SČUG Hollar.
 
Napsáno o mé tvorbě
 
Hmyzí mikrosvět je největší živočišná říše. Příroda na těchto živých miniaturách nešetřila důmyslem a fantazií. Kdo se dovede dívat, najde neuvěřitelnou rozrůzněnost a bohatství tvarů, barev, struktur. Dovedli se dívat staří nizozemští mistři a přírodovědci, kteří pozorovali hmyz pod zvětšovacími skly. Antverpan Joris Hoefnagel vytvořil na pražském dvoře Rudolfa II. obdivuhodná díla malých rozměrů s jemným a přesným vypodobením rostlin a drobných živočichů, zejména hmyzu. Dovede se dívat a přesně kreslit Vlasta Matoušová. Má entomologické znalosti, zabývá se vědeckou ilustrací, ale především nachází pro svou volnou tvorbu nevyčerpatelný pramen inspirace v pozorování této podivuhodné, většinou nevšímané sféry života. Objevila náměty, pro které má všechny předpoklady: nadání a cit, bystré oko a jistou ruku, schopnost výtvarné transpozice a nezbytně láskyplný vztah k dílu přírody, dokonalému v nejnepatrnějším detailu. Jsou to skutečné objevy, běžnému pohledu unikající. Jestliže se hmyzí formy zvětší, jak se jeví pod mikroskopem, ukážou se útvary, které si nelze vymyslet. Pro uměleckou interpretaci však zůstává dost prostoru k vlastnímu vytváření a dotváření. Volné kresby a grafiky se proto liší od entomologické ilustrace. Je to podstatný rozdíl. Autorka vidí hmyzí život v procesech a událostech, ne nepodobných lidskému životu, avšak nepřikládá k nim lidská měřítka a neantropomorfizuje. Zrození u hmyzu prochází složitě stadii, v nichž je jedinec vždy ohrožen. Na jedné kresbě zachytila motýla, který neměl sílu se vylíhnout. Byla to malá individuální tragédie. Podobně tragický byl svatební let vážek, které uvízly v pavučině. Zaujala ji přeměna hmoty, která na těle mrtvé můry vyvolala explozi živých barev. Dovede si výtvarně vyhrát také s tvarovou rozmanitostí exuvií, prázdných kukel. Hmyzí portréty přesvědčují o zvláštní kráse těchto tvorů, a to nejen motýlů, jimž se všeobecně přiznává. Vlasta Matoušová nepřehlédne žádnou podrobnost, protože každá je důležitá, příroda nepracuje s náznaky. Právě v tomto smyslu pro absolutní formu a pochopení její magičnosti je působivost tvorby, jíž se věnuje téměř dvě desítky let.

© Eva Petrová ( 1997)

 
Vědecká kresba jako svébytný druh umění se v Evropě objevila v období renesance. Odklon od středověkého mysticismu ve prospěch pozemského života přinesl zájem o okolní svět, dal nový směr lidské touze po poznání a uvolnil prostor pro rozvoj přírodních věd. Snaha o výstižné zachycení výsledků bádání dala vzniknout vědecké kresbě, která svou názorností podává rychlou a přesnou informaci. Od konce 18. století se vědecké ilustrace staly samozřejmým doplňkem prací s přírodovědnou tématikou a začaly být používány také v humanitních oborech, zvláště v historických, archeologických a národopisných spisech. Místo původního dřevořezu byla dávána přednost i dalším grafickým technikám, hlavně mědirytu a leptu, někdy v kombinaci s ručním kolorováním. V druhé polovině 19. století se začala hojněji používat litografie, koncem století i barevná. Byl objeven světlotisk, zdokonaleny hlubotiskové techniky a o své místo se hlásila fotografie. Z počátku se mohlo zdát, že fotografie učiní z vědecké kresby již téměř nepotřebnou disciplínu. Práce s fotoaparátem je proti namáhavé, trpělivé a tím i pomalé práci ilustrátora nesrovnatelně rychlejší, pohotovější a levnější. Praxe však ukázala, že ani kvalitní snímek nemůže pečlivě provedenou kresbu plnohodnotně nahradit. Ke skutečně masovému rozšíření vědecké ilustrace došlo až koncem 20. století, kdy neobyčejně stoupla obliba populárně naučné literatury. I naši nakladatelé využili zvýšené poptávky na domácích i zahraničních trzích a existence řady vynikajících českých autorů specializovaných na vědeckou kresbu a začali vydávat náročné, nákladné, cizojazyčné publikace s precizně provedenými kresbami. Ke kmenovým autorům těchto nakladatelů patří i Vlasta Matoušová.

Vlasta Matoušová je pro vědeckou ilustrační tvorbu vybavena výtvarným talentem, trpělivostí, pečlivostí a znalostmi z oblasti botaniky a zoologie. Už v době středoškolských studií spojovala svůj tvůrčí zájem se zájmem o hmyz. Obdivovala rozmanitost tvarů a barev jednotlivých druhů a jejich proměny ve vývojových stádiích - od vajíčka přes larvu, kuklu až po dospělého jedince. Výtvarné zaujetí pro hmyz ji přivedlo mezi entomology, dvacet tři let byla členkou entomologické společnosti. Hmyz byl také tématem její první samostatné výstavy, kterou měla už v jednadvaceti letech. Výstava v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze znamenala zásadní krok v její další umělecké cestě. Z redakce časopisu Věda a technika mládeži obdržela první objednávku na vědeckou ilustraci. Během několikaleté spolupráce s různými časopiseckými redakcemi získala zkušenosti a vyhranila se i kreslířsky. Vlasta Matoušová si zvykla používat jednoduchou výtvarnou techniku, jejímž základem je jemná, téměř neviditelná pérová kresba tuší, kolorovaná akvarelem, někdy v kombinaci s pastelkami. Těmito prostými prostředky dokáže s obdivuhodnou věrností zachytit tvary rostlin nebo živočichů, jejich barevnost, plastičnost a charakter povrchů. Proto její kresby vzbudily zaslouženou pozornost vydavatelů populárně naučných knih. První příležitost dostala od nakladatelství Artia, jež jí pověřilo zhotovením pěti set šedesáti ilustrací pro knihu Stromy a keře, která vyšla v roce 1984. Tato publikace byla později vydána v několika jazykových verzích v celkovém nákladu téměř čtyř set tisíc výtisků. Po ní následovaly další a zájem o spolupráci s Vlastou Matoušovou projevila i jiná nakladatelství. Dnes existuje již dvanáct knih, jejichž obrazový doprovod je buď výhradně dílem Vlasty Matoušové nebo se na jeho vzniku podílela spolu s dalšími autory.

Řada knih ilustrovaných Vlastou Matoušovou se brzy rozroste o další titul - Balkónové a přenosné rostliny, na kterém pracuje od loňského roku. Zakázka tohoto druhu patří k nejnáročnějším. Většina květin kvete jen v určitém, poměrně krátkém období. Tehdy nastává ilustrátorce doba, kdy se oddech stává přepychem, protože je třeba věnovat co nejvíce času tvrdé intenzívní práci, od níž bolí oči i záda, a kterou nelze ošidit ani uspěchat. Její výsledek však za všechnu námahu stojí. Přinese uspokojení nejen autorce, ale potěší tisíce čtenářů. Práce Vlasty Matoušové si cení nejen nakladatelé a čtenáři, ale dostalo se jí také oficiálního uznání. Kromě cen za volnou tvorbu získala uznání i za vědecké ilustrace. V minulém roce obdržela na Bienále knižního umění v Martině Cenu Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky.

© Eva Výtisková (2000)

 
Vlasta Matoušová si vydobyla své místo v očích veřejnosti zejména jako autorka vědeckých kreseb ze světa hmyzí a rostlinné říše. její precizní ilustrace se staly součástí mnoha knih a odborných časopisů. Kromě této práce se ale také věnuje vlastní volné tvorbě, se kterou jsme měli možnost se setkat na mnoha výstavách u nás i v zahraničí. Zde převažují témata z tajuplného života hmyzu. Vztah k tomuto mikrosvětu si autorka vypracovala už na střední škole, SUPŠ sklářské v Železném Brodě, kde jako studentka v ateliéru tvarování skleněných figurek vytvářela své první studijní entomologické kresby a první figurky hmyzu. Postupně její záliba získávala na intenzitě a její kresby, akvarely a grafiky se stávaly vlastními výtvarnými díly. Tyto práce, jsou nejen portréty jednotlivých příslušníků tajemné říše hmyzu, ale mapují také vznik takového tvora, "osudové okamžiky" jeho života. Kresby se stávají výtvarnou hrou, na jejímž počátku stojí dokonalost přírody, kterou autorka nachází v nepatrnostech z hmyzího světa. K němu ji přitahuje nejen obdiv k formální dokonalosti, barevné harmonii např. motýlích křídel, housenek a krovek brouků. Je to také obdiv k vynalézavosti, proměnlivosti, různorodosti a přizpůsobivosti jednotlivých forem života v této největší a zároveň nejméně prozkoumané oblasti živočišné říše. Sama výtvarnice říká, že něco tak dokonalého, co je příroda schopna vytvořit, by nemohl člověk vymyslet. Proto její práce, byť mnohé na první pohled vypadají jako abstraktní, jsou nevyčerpatelným zdrojem rozvíjejí divákovy představivosti, však vždy vychází z konkrétního podnětu. Ten je pak pečlivým perem, rydlem či štětcem rozvinut do kompozice plné nových, dalších mikrosvětů a mikropříběhů a vzniká tak obraz ze světa hmyzu, jejímž stvořitelem je vedle přírody Vlasta Matoušová.

© Kamila Králová (2002) 

 
K tomu, aby se Vlasta Matoušová stala výtvarnicí, měla ty nejlepší předpoklady. Po svých rodičích, také umělcích, podědila nejen výtvarný talent, ale také tvořivý duch rodinného prostředí byl jistě neopomenutelným stimulem rozvoje mladého talentu a zdrojem počáteční inspirace. Podobně jako její rodiče si Vlasta vytvořila úzký a obdivný vztah k přírodě, jejíž výtvory považuje za tak dokonalé, že je lidská tvořivost nemůže předčit. Příroda je spojnicí celé autorčiny tvorby, která kromě řady grafických prací a akvarelů zahrnuje i stovky vědeckých ilustrací. Bylo to právě studium na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě, během kterého si Vlasta, jako studentka v ateliéru tvorby a výroby skleněných figurek, vypěstovala vztah k oné třídě veškerého živočišstva na Zemi, k hmyzu. Její první vědecké kresby spatřily světlo světa poté, co si uvědomila, že rostliny je lepší kreslit než lisovat. Jedním z rozhodujících momentů pro autorčinu tvorbu byl ten, kdy se jí do ruky dostal Velký obrazový atlas hmyzu V.J. Staňka. Při tvorbě skleněných figurek cítila potřebu dělat něco jiného než to, co si přeje pedagog, a tento atlas se pro ni stal vítaným zdrojem inspirace. První skleněné figurky hmyzu se setkaly s kladným ohlasem. tehdy ještě netušila, že se někdy s V.J. Staňkem potká, a že nad jejími pracemi pronese slova uznání, ani že nakladatelství Artia jí dá první velkou ilustrátorskou příležitost a pověří jí vytvořením pěti set šedesáti ilustrací ke knize Stromy a keře, která se dočkala v několika jazykových verzích nákladu čtyř set tisíc výtisků. 

Od doby, kdy absolvovala SUPŠ sklářskou, uplynulo třicet let. Mezitím Vlasta Matoušová dosáhla řady úspěchů, získala uznání, a to nejen na poli vědecké ilustrace. Na intenzitě postupně nabýval autorčin zájem o hmyz, díky němuž se na dvacet tři let stala členkou entomologické společnosti. Entomologická tématika je vlastní většině její volné tvorby. První samostatnou výstavu, která proběhla v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze, měla už v jednadvaceti letech. Následovala řada dalších samostatných výstav a účast na skupinových výstavách v Čechách i v zahraničí. Svými ilustracemi doprovodila třináct knih s botanickou a zoologickou tématikou, spolupracovala i s časopisy ABC mladých techniků a přírodovědců, Věda a technika mládeži, Vesmír a Živa. Stala se členkou liberecké pobočky Unie výtvarných umělců ČR. Za svoji práci získala ocenění i v soutěžích, a to jak v oblasti tvorby užité, tak v oblasti tvorby volné.

Jedním z těchto ocenění byla bronzová medaile z roku 1998, kterou Vlasta Matoušová obdržela na Světové výstavě malých tisků a exlibris v Pekingu. Z rukou autorky coby grafičky vycházejí grafické listy, exlibris a novoročenky. Jejími nejčastěji používanými grafickými technikami jsou suchá jehla a její kombinace s leptem. Kromě klasických černobílých grafik, které byly charakteristické zejména pro autorčino počáteční tvůrčí období, vznikají v její dílně i barevné grafické listy. Některé grafiky připomínají vědecké studie, jiné mají mnohem abstraktnější charakter. Řemeslnému zpracování, pomocí kterého transponuje svou volnou kresbu, lze jen ztěží něco vytknout. Z každého vrypu, z každé linie čiší autorčina pečlivost a preciznost. Převažujícím  námětem těchto grafik je jak jinak než svět hmyzu ve vší své rozmanitosti, jak tvarové, tak barevné, jehož příslušníky autorka zachycuje v nejrůznějších podobách a proměnách jejich života. O proměny není v tomto mikrosvětě nouze. Jenom samotné zrození mnoha hmyzích jedinců prochází několika stádii. Ztvárnění autorčina citlivého pohledu umožňuje většině ostatních nahlédnout to, co by jinak zůstalo před jejich zraky skryto.

© Lucie Hradecká (Katalog grafiky vydaný u příležitosti výstavy v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí 2004)

 

Odkud jsme a kam kráčíme?

Přestože Vlasta Matoušová nezobrazuje svět lidí, je tato filosofická otázka na místě, protože výtvarný zájem autorky je dlouhodobě a téměř výlučně poután světem živočišným i rostlinným. Ten živočišný je lidstvu snad nejvzdálenější – je to svět hmyzu. Ale tím, že autorka zobrazuje hmyz v grafických listech, často i velkého formátu, dodává mu důstojnosti portrétovaného, přibližuje ho člověku. Nacházíme potom zřetelné souvislosti, tam, kde bychom to nečekali.

Originálně použila motiv hmyzu pro výtvarné zpracování již na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Zde bylo tradicí již od časů Jaroslava Brychty zhotovovat skleněné zvířecí figurky. Vlastu Matoušovou však nezajímali jelínci a vycpané zvířecí modely. Skleněné hmyzí figurky prokázaly autorčin nový názor v přístupu ke sklářské estetice. Časem se ukázalo, že nejenom v oblasti skla. Hmyzí motivy pronikly do její volné tvorby, ať již se jednalo o malbu, kresbu nebo grafiku. Seznámení s Velkým obrazovým atlasem hmyzu od V. J. Staňka, bylo pro Vlastu Matoušovou impulsem, který pomohl zacílit její činnost několikerým směrem. Kromě volné tvorby také k tvorbě ilustrační. Již dříve ji přitahovaly herbáře i pečlivé přírodní studie profesora Svolinského. Nyní však začala její spolupráce s přírodovědeckými muzei a především s nakladatelstvími, vydávajícími knihy, kde byla nenahraditelná precizní vědecká ilustrace. Tak se dostaly její ilustrace do rukou tisíců čtenářů po celém světě.

Málokterému výtvarníkovi se poštěstí realizovat vlastní návrh poštovní známky. Vlastě Matoušové se to podařilo, v roce 2011 vychází podle jejího návrhu známka k Mistrovství Evropy ve floristice. Matoušová se nikdy neuspokojila s úspěchy na poli vědecké ilustrace, vždy se věnovala i volné tvorbě. Některá její raná grafika i kresba může připomínat surrealistické vlivy a surrealistické cítění. Zdálo by se, že ve světě hmyzu pouhé zdůraznění pozoruhodného detailu nebo naznačení možné transformace, přerodu, změny podoby, téměř zákonitě vyvolá surrealistický obraz. Ale tak jednoduché to nebylo. Naopak, časem začala převládat ona ilustrační věrnost. Autorka již nutně neobjevovala cosi fantastického, téměř neuvěřitelného a tudíž surreálného, ale objevil se i racionálnější názor. Zeslabení jednoho duchovního přístupu a posílení jiného vyvolá také potřebu změny výtvarného projevu. Ten je nalezen v nové výstavbě obrazu. Obraz je vnímán více jako celistvý prostor, je členěn nově – s větším důrazem na hloubku. Prostor, tedy prostředí obklopující ústřední motiv, se více stává předmětem zájmu grafičky a grafické listy i kresby se proměňují.

Původ této proměny je dle mého názoru možno hledat v autorčině domovském zázemí. Rodina Matoušova je již desetiletí známá svou výtvarnou činností. Sestra Milada tká velmi originální goblény a rodiče Vlasty Matoušové, Ludmila a Dalibor absolvovali Vysokou školu  uměleckoprůmyslovou v Praze. Dalibor Matouš, žák Emila Filly, byl obdivovatel kubismu.  Jeho důraz na prostor, na potřebu jeho výstavby hloubkové i dynamické, má jistě ohlas v tvorbě dcery Vlasty. Pozoruhodná je tu i historická provázanost s prostředím. Je známo, že zejména barokní kultura Podkrkonoší a Východních Čech působila na mladé moderní umělce svými tradicemi a ty se pak originálně mísily s jejich interpretacemi kubismu. Pro mnohé grafiky Vlasty Matoušové je typické právě určité členění plochy do samostatných útvarů, připomínajících organické tvary. Dochází tak k většímu sjednocení prostředí s původně samostatným motivem. A samo prostředí (u hmyzu většinou vegetační kryt) více splývá s živočišným motivem tak, že je někdy téměř nemožné navzájem je odlišit. Podobně tedy i kubisté rozbitím motivu a vícepohledovým zachycením prostředí dosahovali univerzální představy podoby světa.

Vlastu Matoušovou však zajímá především život ve svých proměnách, tak bohatých i záhadných ve hmyzím světě, život, ke kterému patří i smrt a proměna nejosudnější. Ale rozkládající se hmyzí schránky jsou další životodárnou potravou či výživou pro další fantastickou sféru života – sféru vegetační. Tak je ono splývání a ztrácení se znovu oživováno a autorčiny grafiky se stávají jakýmsi výrazem pantheismu.

Nebyla by to Vlasta Matoušová, ilustrátorka vědeckých knih o přírodě, kdyby se občas nevracela k přesné, racionální a srozumitelné kresbě. V grafice dokonce začala používat techniku otisků stromových listů a dosahuje tak precizního naturalismu.

Přes všechny proměny i hledání, zůstávají v díle Vlasty Matoušové patrny dvě trvalé rodinné hodnoty, láska k výtvarnému umění a k přírodě, oboje nerozdílně spjaté.

© Petr Štěpán (2011)
 
Pravidelná účast na výstavách
Se svými pracemi se tradičně účastním výstav jakými jsou například: Grafika roku, Malíři Pojizeří (Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech), Rokycanské bienále grafiky (Muzeum Dr. B. Horáka), a další  výstavy grafiky a exlibris pořádané v  ČR a zahraničí.
 
Ocenění
1989  Cena MsNV - Trienále akvarelu Lučenec, Slovensko
1998  Bronzová medaile - The First World Small Printings and Exlibris Exhibition, Peking ,Čína
1999  cena Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky,Bienále knižného umenia, Martin, Slovensko
2004  II.cena Rokycanské bienále grafiky
2016  1st. prize at the Lombez City - Triennale Europeenne de L´Estampe Contemporaine (Toulouse)
2016  Prestižní certifikát - Rokycanské bienále grafiky
English
Vlasta Matoušová – she has been intigued by entomological and botanical motifs in her work ever since she finished her studies at the Secondary School of Glassmaking in Železný Brod from which she graduated in 1974. Insects fascinate her because of the interesting shapes which become most apparent under great enlargement and her visual interpretation which investigates natural objects from multiple aspects and perspectives. By her precise line drawings combined with aquarelle entitled „From the World of Insects“ and by her graphic works, she attracted attention already during her first solo exhibition held in 1976 at the Institute of Microbiology of the Czech Academy of Sciences in Prague. She is fascinated by nature, changes in the lives of insects (pupation, hatching), sprouting of plants, spring budding, growth, flowering, fading away and dying of organisms, and transformation of organic matter. Her paintings have almost philosophical overtone; we can find analogies with the human world in them. Besides her graphic works, she is now also engaged in pastel and oil paintings of natural subjects. Her graphic works have received several awards, primarily abroad.

In addition to free creation, an important part of her works is represented by applied creation, also inspired by nature – scientific illustrations. She has achieved significant success in this area (e.g. an award at the Biennale of Art in Martin for illustrations of fish). The „Trees and Shrubs“ publication has reached people in many countries, in the foreign-language editions of the book, printed in large quantities. Vlasta Matoušová also belongs among the designers of postal stamps.

Her works are included both in public and private collections in the Czech Republic and abroad. She participates in many group exhibitions; shehas organized dozens of individual exhibitions. She is a member of the Union of Artists of the Czech Republic, and since 1993, she has also been engaged in pedagogical actitvities